Qazaqstan • 07 Sáýir, 2020

Qazaqstanda aǵyndy sýlardy tazalaý sapasyn qalaı arttyrýǵa bolady?

43 retkórsetildi

Adamnyń tirshilik áreketi  nátıjesinde aǵyndy sýlar kólemi jyl saıyn artyp keledi. Olardy tazartý máselesi birneshe onjyldyqta paıdalanylatyn kárizdik tazartý qondyrǵylar (KTQ) arqyly sheshiledi. Qazir olardyń tozý deńgeıi 60%-dan asyp, ekologııaǵa teris áser etýde, dep habarlady IIDM baspasóz qyzmeti.

Aǵyndy sýlardy tazartý sapasynyń tómendigi sýdyń ekojúıesiniń tozyp, lastanǵan tushy sý kózderi arqyly aýrý taralýy sııaqty kúrdeli problemalarǵa ákeledi. Jáne mundaı másele tek Qazaqstanǵa ǵana tán emes. BUU derekterine qaraǵanda, óndiriletin aǵyndy sýlar kólemi jáne olardyń lastanýy búkil álemde úzdiksiz artyp keledi.

Qazaqstanda ótken ǵasyrdyń 50-jyldarynda iri qalalarda mehanıkalyq tazartý qondyrǵylary salynyp, paıdalanýǵa berildi. Oǵan deıin qalalyq sarqyndy sýlar tazartylmaǵan súzý alańdaryna nemese sý obektilerine jiberilip keldi.

Qazirgi ýaqyttaı eń aldymen sý obektileri rejımin eskere otyryp, aǵyndardy tazartýdy normalaý júıesin ońtaılandyrý qajet. Osy maqsatta aǵyndardy tazartý sapasyn normalaýdyń ulttyq standartyn ázirleý jumystary júrgizilýde. Qazirgi qoldanystaǵy normalar keńes zamanynda qabyldanan. Ol Eýropadaǵy mólsherden 6-8 esege artyq.  Sondaı-aq, KTQ obektilerin jobalaý kezinde olardyń ońtaıly qýatyn durys anyqtaý mańyzdy.  Bul úshin birinshi kezekte eldi mekenniń sý tutyný men sý burýdyń aǵymdaǵy jáne perspektıvalyq teńgerimine sapaly taldaý júrgizý talap etiledi.

Qazir osy máseleni sheshý úshin «TKSh QazOrtalyǵy» AQ-men birlesip, memlekettik kepildikpen halyqaralyq qarjy uıymdarynan uzaq merzimdi nesıe tartý arqyly KTQ salý jáne qaıta jańartý baǵdarlamasy ázirlendi.

Nesıeni salynǵan jáne qaıta jańartylǵan KTQ obektileriniń bolashaqtaǵy aqshalaı túsimderi, qyzmettiń ózge túrlerinen túsetin kirister, salyq júktemesin tómendetý arqyly únemdeý esebinen óteý kózdeledi. Onyń artyqshylyǵy - óńirlerde jobalardy irikteý jáne iske asyrýdyń basymdyq ólshemderi, sondaı-aq qoldanylatyn materıaldar, jabdyqtar men tehnologııalar boıynsha tehnıkalyq saıasatty ázirleý tásilderiniń biryńǵaı júıesinde.

Baǵdarlama aǵymdaǵy jyldyń naýryz aıynda Qazaqstan Respýblıkasynyń Premer-Mınıstriniń tóraǵalyǵymen HQU-men ózara is-qımyl jónindegi úılestirý keńesinde maquldandy.

Búgingi tańda birinshi kezeń boıynsha TEN ázirlendi (11 joba), onyń ishinde 5 joba boıynsha «Memsaraptama» RMK oń qorytyndysy alyndy. Ekonomıkalyq saraptama júrgizilýde. 6 joba boıynsha memlekettik saraptama qorytyndysy aǵymdaǵy jyldyń sáýir aıynda shyǵady dep josparlanǵan.

Sonymen qatar, Eýropa qaıta qurý jáne damý bankimen jáne Azııa damý bankimen birlesip, konkýrstyq qujattamany ázirleý jáne tenderlik rásimderge daıyndyq jumystary júrip jatyr. Kúzde merdigerlerdi anyqtaý, jobalaý-smetalyq qujattamany ázirleý jáne KTQ salýǵa kirisý josparda bar. Bul rette jabdyqty jetkizýshi úshin iske qosý-baptaý jumystaryn júrgizý, servıstik jáne oqytý ortalyqtaryn ashý- mindetti shart.

Usynylyp otyrǵan sharalar KTQ júıelik problemalaryn sheshýge jáne Qazaqstannyń sýmen jabdyqtaý jáne sý burý salasyndaǵy basqarý tıimdiligin arttyrýǵa múmkindik beredi.

Jalpy, 2024 jylǵa qaraı elimizde sarqyndy sýlardy tazartýmen 100% qamtý josparlanýda.

Sońǵy jańalyqtar

Qazaqtyń kúmis kómeı ánshileri

Rýhanııat • Keshe

Búgin aıt namazy oqyla ma?

Rýhanııat • Keshe

Búgin - Oraza aıt merekesi

Rýhanııat • Keshe

Maıdan dalasynan tabylǵan báki

Aımaqtar • 23 Mamyr, 2020

Jezqazǵanda 13 adam koronavırýs juqtyrdy

Koronavırýs • 23 Mamyr, 2020

Karantınde tıgizgen kómek umytylmaıdy

Aımaqtar • 23 Mamyr, 2020

Uqsas jańalyqtar