Qoǵam • 02 Naýryz, 2021

Týberkýlez – jazylatyn dert

101 ret kórsetildi

Emi tabylǵansha talaı adamnyń túbine jetken bul aýrý – týberkýlez mıkobakterııasy adam aǵzasyna túskennen paıda bolatyny belgili. Bul – juqpaly jáne óte qaýipti kesel. Basqa ınfeksııalarǵa qaraǵanda, ol sozylmaly bolǵandyqtan, saqtandyrý sharalary jolǵa qoıylmasa, juqtyrǵan adamdar sany birtindep kóbeıe beredi.

Syrqattylyq belgileri birden paı­da bolmaıdy: juqqannan bastap, aýrý belgilerine deıin birneshe aı, jylǵa sozylýy múmkin. Týberkýlez qozdyrǵyshyn 1882 jyly nemis ǵalymy Robert Koh ashqanyn eske sala ketý kerek. Negizgi taratýshy – týberkýlezben aýyrǵan adam, onyń qaqyryǵy. Týberkýlezben aýyratyn janýarlar, ásirese iri qara maldar. Týberkýlez aýa-tamshylary arqyly juǵady: qatty sóılegende, túshkirgende, jótelgende birneshe kishkentaı bólshekteri aýaǵa bólinedi, ol jylyna 10-15 adamdy juqtyrýy múmkin. Aýa-shańmen juǵady: shańmen birge týberkýlez mıkobakterııasy ókpege túsip, saý adam aýyryp qalýy múmkin. Alımentarly jolmen: kóbinese týberkýlezben iri qara maldar aýyrady. Shoshqa, ıt, taýyq, qoı jáne jylqy sı­rek aýyrady. Adamǵa aýrý maldyń súti­nen juǵady.

Týberkýlez barlyq adamǵa juǵa bermeıdi, tek negizinen ishinde ım­mýnıteti tómendegen, álsiz adam­dar­dyń aýyryp qalý qaýpi joǵary. Qazirgi tańda bul keseldiń aldyn alý sharalaryn saqtaǵan durys. Týberkýlez taıaqshasy, ásirese, ókpe týberkýleziniń juqpaly (ashyq) túrimen aýyrǵan adamnyń qaqyryǵynda kóp bolady. Alaıda, týberkýlezdiń jabyq túrimen aýyratyn naýqas ftızıatr dárigerdiń baqylaýynda bolýy kerek. О́ıtkeni ol sál aýyryp, kóńil kúıi nasharlasa, tánniń ınfeksııaǵa qarsylasýy álsirep, týberkýlezdiń beleń alýy yqtımal. Kóp jaǵdaıda týberkýlezben halyq arasynda álsiz adamdar aýyrady. Olardyń denin bilimi tómen, jumys istemeıtin, biraq jumysqa qabiletti 18 ben 45 aralyǵyndaǵy jastar men jasamystar quraıdy. Týberkýlezdiń belgileri: salmaq tastaý, tersheńdik, keýde qýysyndaǵy aýyrý sezimi, qan túkirý, jalpy álsizdik jáne tez sharshaý, uzaq ýaqyt boıy dene qyzýynyń kóterilýi.

Týberkýlez aýrýynyń belgileri baı­qalǵan jaǵdaıda dereý jaqyn mań­daǵy emhanaǵa nemese aýrýhana dárigerlerine qaralyp, qaqyryq ana­lızin, týberkýlez taıaqshalaryn anyqtaý saraptamalaryn júrgizý jáne ókpesine rentgen jasaý qajet. Qajetti ftızıatr mamandardyń keńesin alyp, dıagnoz dáleldense, qajetti shemalar boıynsha emdelip, al týberkýlezge kúmán bolsa, dıspanserlik «O» topta qaralyp, tekserilýden keıin, ol adamǵa qajetti qorytyndy berilýi tıis.

Qazirgi kezeńde memlekettik baǵdar­la­many oryndaýda týberkýlezdiń aldyn alý, anyqtaý jáne emdeý, qajetti quraldar, dárilik zattardy satyp alý, azamattyq jáne penıtensıarly sektorlar mamandaryn oqytý jumystaryn júrgizý sharalary jolǵa qoıylǵan. Memleketimizde týberkýlezge qarsy qolǵa alynǵan jumystar nátıjeli deýge bolady. Epıdemııalyq jaǵdaı turaqtalǵan. Sońǵy jyldary azamattar arasynda týberkýlezden bolatyn ólim-jitim kórsetkishteri tómendedi. Týberkýlezdi tejep, asqyndyrmaı anyqtaý úshin oǵan kúmán týǵyzǵan adam­dardy jedel ádispen (G-Xpert) tekserýdi qamtamasyz etý, qaýip-qater to­byndaǵylardy flıýoradan ótkizý, juq­paly naýqastardy jáne olarmen qarym-qatynasta bolǵan balalaryn tolyq oqshaýlandyrý, sanatorııalyq jaǵ­daı­da aýyryp jazylǵan naýqastardy ońaltý, týberkýlez ınfeksııasynyń rezervýaryn azaıtý úshin sozylmaly naýqastarǵa ınfeksııalyq baqylaýdy saqtaı otyryp, hospıs qurý jumystaryn jalǵastyrý kerek ári bul jumystar júıeli júrgizilip keledi.

Al syrqat adam árqashan dárigerdiń barlyq usynysyn buljytpaı oryndap, emdelgeni jón. Der kezinde baıqalsa, týberkýlezden tez aıyǵyp ketýge bolady. Dári-dármekterdi óz ýaqytynda qabyldaǵan naýqastardyń aıyǵyp ketý múmkindigi zor.

Týberkýlezdiń emi aqysyz júr­giz­i­le­di. Eń bastysy,týberkýlez – jazyla­tyn aýrý.

 

Gúljaýhar Saǵyntaeva,

 Ulttyq ftızıopýlmonologııa ǵylymı ortalyǵynyń bólim basshysy

 

 

Sońǵy jańalyqtar

Qıly-qıly taǵdyrlar

Tarıh • Keshe

Tozaqtan ótse de túńilmegen

Rýhanııat • Keshe

Radıst qazaq qyzdary

Tarıh • Keshe

Qarsy barlaýshylar qaharmandyǵy

Rýhanııat • Keshe

Maıdangerdiń ónegeli joly

Rýhanııat • Keshe

Turlaýy qıyn taǵdyrlar

Tarıh • Keshe

Bar úmitimiz Almat Kebisbaevta

Sport • 08 Mamyr, 2021

Bir shańyraqtan – úsh maıdanger

Rýhanııat • 08 Mamyr, 2021

Jetpis jeti jyldan keıin kelgen marapat

Aımaqtar • 08 Mamyr, 2021

Taraz qalasynda 20 soǵys ardageri bar

Aımaqtar • 08 Mamyr, 2021

Qazaqstannyń 7 óńiri «qyzyl aımaqta» tur

Koronavırýs • 08 Mamyr, 2021

Qazaq degenimiz – Baýyrjan...

Rýhanııat • 08 Mamyr, 2021

505-shi túrmeniń tutqyndary

Tarıh • 08 Mamyr, 2021

Áskerı ınjenerler ustahanasy

Oqıǵa • 07 Mamyr, 2021

Boryshymdy abyroımen ótesem deımin

Rýhanııat • 07 Mamyr, 2021

Ardagerler azaıyp bara jatyr...

Qazaqstan • 07 Mamyr, 2021

Uqsas jańalyqtar