Qoǵam • 25 Qyrkúıek, 2019

Ataýly kómek: tabysyn jasyrǵandar nege kóp?

143 retkórsetildi

Ataýly áleýmettik kómek – az qamtylǵan, qalyptasqan ómirlik qıyn jaǵdaıdy ózdiginen eńsere almaıtyn otbasylarǵa arnalǵan memlekettik qoldaýdyń bir tetigi. Aty aıtyp turǵandaı, kómektiń negizgi máni onyń ataýly sıpatynda, ıaǵnı naǵyz muqtaj adamdar ǵana kómekpen qamtylýǵa tıisti. Alaıda osy kómek túri iske qosylǵaly onyń mańaıynan túrli daý-damaılar da órbı jóneldi. Biri «maǵan tıisti edi, ala almaı júrmin» dese, ekinshi tarap «aldap, ońaı oljaǵa kenelmek bolǵandar tabyldy» degendi aıtady.

Tehnıkalyq qatelik pe, qarpyp qalý ma?

Osy oraıda Mańǵystaý oblysyndaǵy ahýal qandaı degen oımen oblystyq jumyspen qamtýdy úılestirý jáne áleý­mettik baǵdarlamalar basqar­masy basshysynyń orynbasary Q.Nurma­medovaǵa jolyqqan edik.

– Aǵymdaǵy jyly 9 256 otbasyna ataýly áleýmettik kómek taǵaıyndaldy, ıaǵnı osynsha otbasyndaǵy 51 438 adam qam­tyldy. Onyń ishinde 1 960 otbasyna, bul otbasylarda turatyn 10 695 adamǵa kómek tóleý toqtatyldy, qazirgi kezdegi alý­shylar sany – 7 296 otbasy, ıaǵnı
40 743 adam.

О́kinishke qaraı, kómekke muqtaj emes adamdarǵa kómek taǵaıyndalǵan jaǵ­daılar kezdesip otyr. Mundaı jaǵ­daı­dyń oryn alýynyń eń basty sebebi aqparattyq júıelerde ótinish berýshiler týraly málimetterdiń bolmaýyn paıdalanyp, jalǵan málimetter usyný saldarynan bolǵan dep bilemiz. Mysaly, jeke kásipkerlik sýbektilerinen túsken tabystyń jyldyń basynda aqparattyq júıelerde kórinis tappaýynan 2018 jyly 10 mln teńgeden astam tabys tap­qan 8 otbasy sáýir aıynda ataýly áleýmettik kómekke júgingen jáne olarǵa kómek taǵaıyndalǵan. Olardyń arasynda bir jylda 58 mln teńge, 40 mln teńge, 26 mln teńge, sondaı-aq 25 mln teńge tabys tapqan otbasylar anyqtaldy. Qazirgi tańda atalǵan otbasylarǵa kómek tóleý toqtatyldy, zańsyz tólengen qar­jyny bıýdjetke qaıtarý jumystary júr­gizilýde. Alaıda óz erkimen bir de bireýi qaıtarǵan joq, deıdi ol.

Aıtýynsha, Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý mınıstrligi tarapynan júrgizilgen monıtorıng nátıjesinde Mańǵystaý oblysy boıynsha I toqsanda 64 adamǵa zańsyz, ıaǵnı tabysyn jasyrý saldarynan kómek tólengeni, olarǵa qazir kómek tóleý toqtatylyp, atalǵan otbasylardyń bıýdjetke 21,8 mln teńge qaıtarý qajettigi anyqtalǵan. Al II toqsanda 487 adamǵa kómek zańsyz tólengen, bul otbasylar 48,1 mln teńge bıýdjetke qaıtarýǵa tıisti. III toqsanda 1522 ataýly áleýmettik kómek alýshylardyń tabysy qaıta eseptelip, olardyń qatarynan 163 otbasy tabysyn jasyrǵan dep tanylyp, tólem toqtatylǵan jáne olar bıýdjetke 32, 4 mln teńge qaıtarý qajettigi belgilengen.

Qazirgi esepteýler boıynsha oblys­ta 714 otbasy bıýdjetke 102,3 mln teńge qaıtarýǵa tıisti bolsa, onyń ishinen búginde 78 otbasy 9,2 mln teńgeni qaıtaryp úlgergen.

Qazir ataýly áleýmettik kómek tóleý zańdylyǵyn qamtamasyz etý maqsatynda ýchaskelik komıssııalardyń jumysyn jandandyrý, olardyń quramyn ataý­ly áleýmettik kómek alýshylarmen, qo­ǵam belsendilerimen, úkimettik emes uıymdardyń ókilderimen tolyqtyrý júrgizilýde jáne kómek alýshylardy aı saıyn monıtorıngileý júıege qoıylǵan. Sondaı-aq memlekettik organdar men uıymdardyń derekter qoryna suraý salý, tıisti málimetter bolmaǵan jaǵdaıda kómek tóleýdi ýaqytsha toqtatý, mán-jaı­dy tolyq anyqtaý sharalary alynýda, kómek alýshylardyń turmystyq jaǵ­daıyn qaıta tekserý, onyń nátıjesi boıynsha sheshim qabyl­daý júrgizilýde.

Tabysyn ádeıi jasyrý oqıǵalary oryn aldy ma, álde kompıýterlik derekterden ketken qatelik pe degen su­raq týyn­daıdy. Eger, aldyńǵy jaıt anyq­talsa, el ishindegi shynaıy muqtaj jandardyń aldyn orap, kól-kósir tabys taýyp otyrǵandardyń óz jaǵdaıyn kópe-kórineý múshkil etip kórsetip, ońaı oljaǵa umtylýy uıat. «Qazan alsa keńinen alyp, etik qalsa ekeýin alyp» kórshisiniń qa­myn qamdaı júretin qazaq nápaqasy je­teǵabyl bolyp otyrǵan kórshi-kólemin, el arasyndaǵy joq-jitikti usynýdyń ornyna qarpyp qalýdy oılaýy ókinishti der edik. Memleket tarapynan berilip jatqan kómekke el ishindegi áleýmettik ahýaly nashar, densaýlyq jaǵdaıy kótermeıtin, bir sózben aıtqanda shyn muqtaj otbasylardyń iligýin qalar edik.

 

Banner
Sońǵy jańalyqtar

Izgilik elshisi

Aımaqtar • Búgin, 17:38

Soltústik oblystarda boran bolýy múmkin

Qazaqstan • Búgin, 16:18

Kún energııasy Oralǵa jetti

Aımaqtar • Búgin, 15:46

«Aqyny aq Ertistiń – Qımadıden...»

Rýhanııat • Búgin, 12:46

Fýtbol: Makedonııamen teń oınadyq

Fýtbol • Búgin, 12:24

Kúlki kerýeni № 3

Rýhanııat • Búgin, 11:38

Eń qysqa áńgime. Jandos Júsipbek

Eń qysqa áńgime • Búgin, 11:32

Eń qysqa áńgime. О́mirjan Ábdihalyquly

Eń qysqa áńgime • Búgin, 11:29

Eń qysqa áńgime. Baýyrjan Babajanuly

Eń qysqa áńgime • Búgin, 11:24

Dala úni Almatyda bastalady

Rýhanııat • Búgin, 10:19

Tekti sózdiń tóresi Almatydan bastalady

Aımaqtar • Búgin, 10:11

Taǵylymdy tulǵa

Rýhanııat • Búgin, 09:36

Ǵylym qanatyndaǵy ǵumyr

Rýhanııat • Búgin, 09:34

Moıynqumǵa ushaq qatynaıdy

Aımaqtar • Búgin, 09:29

«Para berme» chellendji bastaý aldy

Aımaqtar • Búgin, 09:27

Kásipodaq úzdikteri marapattaldy

Aımaqtar • Búgin, 09:26

Bı-aǵa salǵan án eken...

Rýhanııat • Búgin, 09:17

Qaıta oralǵan «Don Karlos»

Rýhanııat • Búgin, 09:15

Jeti óner qonǵan jampozym

Rýhanııat • Búgin, 09:12

Taǵdyry tańdalǵan patshaıym

Rýhanııat • Búgin, 09:09

Naǵyz qazaq

Rýhanııat • Búgin, 09:05

«Brakoner» biraz basbuzardy quryqtady

Aımaqtar • Búgin, 09:00

Reseıden de úırenýge bolady

Saıasat • Búgin, 08:52

Zań jobasyn talqylady

Qoǵam • Búgin, 08:46

IýNESKO-nyń syılyǵyn jeńip aldy

Qazaqstan • Búgin, 08:45

Uqsas jańalyqtar