Qoǵam • 15 Qazan, 2019

Jaıaý júrginshige de jaýapkershilik júkteledi

384 retkórsetildi

Jaıaý júrginshi jolaǵynda qandaı da bolsyn jol-kólik oqıǵasy oryn alsa, eń aldymen kólik júrgizýshisi kináli sanalady. Júrgizýshi shapshańdyqty asyra siltedi, jol erejesin saqtamady degendeı. Árıne, bulaı dep áńgime aıtýdyń da jany bar. О́ıtkeni aldymen kólik júrgizýshisine úlken jaýapkershilik júkteledi. Alaıda jol-kólik oqıǵasyna birjaqty ǵana qaraý men sebep pen saldardy jete tarazylamaý naqty bolǵan jaǵdaıdyń aqıqatyn qanshalyqty ashady?

Jalpy statıstıka boıynsha, bizdiń elde árbir ekinshi jol-kólik oqıǵasy jaıaý júrginshini qaǵyp ketýmen baılanysty kórinedi. Jáne sol zardap shekken jandardyń kóbi jaıaý júrginshi jolaǵynda jol-kólik oqıǵasyna ushyraǵandar eken. Al árbir segizinshi jol-kólik oqıǵasy jaıaý júrginshilerdiń kinásinen bolatyndyǵy oılandyrmaı qoımaıdy. Máselen, byltyrǵy osy kezeńde jaıaý júrginshilerdiń qatysýymen 4,5 myńnan astam jol-kólik oqıǵasy tirkelip, 466 adam qaza tapqan. Osyndaı jol-kólik oqıǵalarynyń 88%-y kólik júrgizýshileriniń kinásinen bolady deıdi sarapshylar. Endeshe nelikten zańmen belgilengen arnaıy jaıaý júrginshiler jolaǵynan ótý barysynda sonshama adam jol-kólik oqıǵasyna ushyraıdy? Shynymen osynyń bárine temir tulpar tizginin ustaǵandar kináli me?

Alla taǵala «saqtansań – saqtaımyn» deıdi ǵoı. Biraq muny jaıaý júrginshiler áste este ustamaıtyn sekildi. Sebebi jaıaý júrginshige arnalǵan jolaqtan óterde jaıaý júrginshi kólik kele jatyr ma, baıaý júrip kele me nemese taıap qaldy ma – oǵan mán bere qoımaıdy. Ol óziniń aıaq ushy jaıaý júrginshi jolaǵyna tıdi me, sol sátte-aq qandaı kólik bolsa da, qaıtip, qalaı kele jatsa da birden toqtap, jol beredi dep senedi. Al onyń kenetten qalt toqtaı alýy, almaýy oılandyrmaıdy. Máselen, alystan kele jatqan júrgizýshi jaıaý júrginshiler jolaǵynda eshkim bolmasa, qalypty jyldamdyǵyn tómendete qoımaıtyndyǵy belgili. Al tap osy sátte kenetten aldy-artyna qaramastan jaıaý júrginshi jolaǵymen júgire jónelgen adam ótip ketýdi oılaıdy. Mundaı kezde júrgizýshi jaıaý júrginshini baıqamaı da qalýy múmkin, ekinshiden, baıqasa da tejegishti basyp úlgere almaıtyndyǵy anyq. Tipti tejegishti sol kezde basqan sáttiń ózinde kólik óz ekpinimen syrǵanaıdy emes pe?! Sonyń ózi-aq keıde adamdy jazym qylýǵa jetip jatyr.

Tipti, keıde jaıaý júrginshi jolaǵyn kólegeılep bir kólikter jol jıeginde qańtarylyp turady. Al sol kóliktiń tasasyndaǵy jaıaý júrginshige arnalǵan jolaqtan júrginshiniń ótip bara jatqany kelip qalǵan júrgizýshige múlde kórinbeıdi. Sondaıda jaıaý júrginshi ózin ǵana emes, qolarbadaǵy sábıiniń de ómirin qaterge tigip, saqtyq sharalaryn eskermeıdi. Onyń saqtanbaǵanyna ony kórmeı qalǵan júrgizýshi kináli me? Sol sııaqty baǵdarshamnyń jasyl kózi jypylyqtap, sary kózi (qyzyl kózi janarda) janyp jatqanda jaıaý júrginshi jolaǵyn alystan kóldeneń júgire qıyp ótetinderdi bylaı qoıǵanda, rettelmeıtin jaıaý júrginshiler jolaǵynan ótý erejesin múlde saqtamaıtyndarǵa kim kináli? Al jol júrisi erejesinde jazylǵandaı, rettelmeıtin jaıaý júrginshi jolaǵyna kelgen júrginshi odan ótpes buryn, kele jatqan kóliktiń alys, jaqyndyǵyn baıqaýy úshin aldymen toqtap, jan-jaǵyna qaraýy kerek. Jáne ol kólik aqyryn kele jatyr ma, álde qatty jyldamdyqpen kele me – sony aıyrǵan soń ǵana qaýipsizdikke kóz jetkizip baryp ótýi qajet.

Júrgizýshiniń jaıaý júrginshige arnalǵan jolaqpen ótip bara jatqan adamdy baıqaǵan sátte kólik jyldamdyǵyn azaıtý arqyly aqyryn toqtaı alýy, sol kóliktiń qaýipsiz qashyqtyqta bolýy da eseptelinedi. Demek, júrgizýshi jaıaý júrginshiniń ótkeli turǵanyn baıqap, kólik jyldamdyǵyn azaıtqanda ǵana, jaıaý júrginshi ótýi tıis. Al onyń kóliktiń jyldamdyǵyn tómendetpesten kele jatqanyn kórip turyp, sonda da «maǵan qaıtkende de jol berýi tıis» dep saqtyqty elemeı, jolaq ústine shyǵyp ketýi, jol júrisi talaptaryna qaıshy ǵana emes, óz basyn qaterge tigý!

Muny jaqsy biletin mamandar jaıaý júrginshi keshqurym nemese kóz baılanǵanda ústine jaryq sáýle shashqyshy bar kıim kıip júrýge tıis dep te aıtyp kórdi. Sonda ol jaıaý júrginshi jolaǵynan ótip bara jatqanda kólik shamymen shaǵylysyp kózge anyq kórinedi. Al eń durysy, sarapshylar jol-kólik erejesine túzetý engizý qajet deıdi. Onda jaıaý júrginshi jolaǵymen adam kólik toqtaǵan soń ótýge tıis, kólik toqtamasa ótpeýi tıis dep naqty kórsetilýi kerek. Mine, sonda ǵana bireýler qasaqana adamdy baspasa, jaıaý júrginshige arnalǵan jolaqta kezdeısoq apat pen jazyqsyz jazalaý tyıylmaq.

 

Sońǵy jańalyqtar

Taralym hám qaralym

100 • Keshe

Tarhan tekti redaktor

100 • Keshe

Júz jyl

100 • Keshe

Aldaǵy kúnderi aýa raıy qandaı bolady?

Qazaqstan • 20 Qarasha, 2019

Elbasy Joǵarǵy sot Tóraǵasyn qabyldady

Qazaqstan • 20 Qarasha, 2019

Tapa tal tústegi qaraqshylyq

Aımaqtar • 20 Qarasha, 2019

Nur-Sultanda gaz baǵasy qansha bolady?

Qoǵam • 20 Qarasha, 2019

Teristiktiń óndirisi jandana bastady

Ekonomıka • 20 Qarasha, 2019

Tennıs: Devıs kýbogyn jeńispen bastadyq

Tennıs • 20 Qarasha, 2019

Uqsas jańalyqtar