Ekologııa • 28 Qańtar, 2020

Eldegi barlyq kanaldyń 18 myń shaqyrymy jóndeýdi qajet etedi - Maǵzum Myrzaǵalıev

42 retkórsetildi

Premer-Mınıstr Asqar Mamınniń tóraǵalyǵymen ótken Úkimet otyrysynda Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar mınıstri Maǵzum Myrzaǵalıev 2020-2030 jyldarǵa arnalǵan Qazaqstannyń sý resýrstaryn basqarý jónindegi memlekettik baǵdarlama tujyrymdamasyn tanystyrdy. Bul týraly Premer-Mınıstrdiń baspasóz qyzmeti habarlady.

Tuńǵysh Prezıdent – Elbasy N. Nazarbaevtyń Qaýipsizdik Keńesiniń otyrysynda bergen tapsyrmasyna jáne Prezıdent Q. Toqaevtyń 2020 jylǵy 24 qańtarda ótken Úkimettiń keńeıtilgen otyrysynda aıtylǵan tapsyrmasyna sáıkes Sý resýrstaryn basqarýdyń 2020-2030 jyldarǵa arnalǵan memlekettik baǵdarlamasynyń tujyrymdamasy ázirlendi.

M. Myrzaǵalıev atap ótkendeı, eldiń jyl saıynǵy jerústi sý qory 100 km3 asa kólemdi quraıdy, onyń 46 km3 Qazaqstannan tys jerlerde qalyptasady.

Jerasty sýlarynyń barlanǵan qory — 15 km³/god.

«Jalpy 100 km3 sýdyń 50 km3 ekologııalyq tepe-teńdikti saqtaý úshin qajet. 24 km3 jýyǵy ekonomıkada qoldanylady, onyń ishinde, 16 km3  – aýyl sharýashylyǵynda, 7 km3 – ónerkásipte, jáne 1 km3 sharýashylyq-turmystyq qajettilikter úshin paıdalanylady», - dedi mınıstr.

Dúnıejúzilik resýrstar ınstıtýtynyń baǵalaýy boıynsha, Ortalyq Azııa elderi sý tapshylyǵy joǵary elderdiń qataryna jatady, al Qazaqstan ortasha-joǵary sý tapshylyǵy bar elderdiń qataryna kiredi.

Sýmen qamtamasyz etýdiń negizgi problemalaryn kelesi 3 topqa bólýge bolady:

1. El turǵyndary úshin:

- sapaly aýyz sýmen qamtylýy;

- vegetasııalyq mezgilde sýarmaly sýdyń jetkiliksizdigi, ásirese ońtústik aımaqtarda;

2. Qorshaǵan orta úshin:

- ekologııalyq tepe-teńdikti saqtaý (Aral, Balqash, Jaıyq);

- ekologııalyq jaǵdaıdyń kórshi memleketter (OA, QHR, RF) júrgizetin sý saıasatyna táýeldiligi jáne sý obektileriniń lastanýy;

- sý resýrstaryn únemsiz paıdalaný nátıjesinen sý obektileriniń sarqylýy.

3. Eldiń ekonomıkasy úshin:

- sý sharýashylyǵy ınfraqurylymynyń tozýy;

- tasqyn sýlardan jáne sýdyń tapshylyǵynan qorǵalmaýy;

- ónerkásiptegi sý reserkýlıasııasynyń tómen kólemi.

Eldegi barlyq kanaldardyń 18 myń shaqyrymy jóndeýdi qajet etedi, óıtkeni onyń 80%-y - tozǵan.

«Eskirgen ınfraqurylym jáne sonyń saldarynan bolatyn sýdyń ysyrappen paıdalanýy, sapaly sýdyń tapshylyǵy, tarıf esepteýde qoldanatyn tetiktin álsizdigi, bilikti kadrlardyń jetispeýshiligi, kórshiles memlekettermen sý bólý máseleleri - qazirgi sý salasyndaǵy asa ózekti máseleler. Joǵaryda atalǵan problemalardy sheshý úshin Qazaqstannyń sý resýrstaryn basqarýdyń 2020-2030 jyldarǵa arnalǵan memlekettik baǵdarlamasyn ázirleý qajet. Osy másele boıynsha Elbasy men Memleket basshysynyń tıisti tapsyrmalary bar», - dedi M. Myrzaǵalıev.

Baǵdarlama jobasynyń maqsaty – eldiń turaqty damýy úshin sý resýrstarymen kepildendirilgen qamtamasyz etý, sý nysandaryn halyqtyń turmys-tirshiligi men eldiń ekonomıkasynda ekologııalyq tepe-teńdikti  qamtamasyz etetin kúıde saqtaý jáne qalpyna keltirý. 

Búgingi kúni baǵdarlamanyń negizgi 7 nysanaly ındıkatory anyqtalǵan:

  1. Baǵdarlamanyń negizgi maqsaty – 2030 jylda kútilip otyrǵan sý tapshylyǵyn baǵdarlama is-sharalarymen sheship, jer ústi sýlarynyń qazirgi deńgeıin (100 km3) saqtap qalý: 7 kmᶟ kólemine deıin jańa sý qoımalaryn salý; sýdy únemdeý kórsetkishin 5 kmᶟ deıin jetkizý; 15 kmᶟ kólemine deıin jer asty sýlaryn paıdalaný.

  2. JIО́ birligine qajetti sý kólemin $91,2-den 73$73 mᶟ/myńǵa deıin tómendetý;

  3. 26 jańa gıdrotehnıkalyq qurylymdaryn salý;

  4. Qoldanystaǵy 182 respýblıkalyq menshiktegi, 300 kommýnaldyq menshiktegi gıdrotehnıkalyq qurylymdardy qaıta jańǵyrtý;

  5. Sýarmaly jerlerdiń kólemin 1,7 mln gektardan 3 mln gektarǵa jetkizý úshin jańa ırrıgasıalyq júıelerdiń qurylysyn salý; qaptalǵan magıstraldy jáne bólý kanaldarynyń uzyndyǵyn 3,4 myń shaqyrymnan 19 myń shaqyrymǵa deıin ulǵaıtý;

  6. Basseıindik ınspeksııalardyń materıaldyq-tehnıkalyq bazasyn 100%-ǵa jetkizý;

  7. Sý jınaý alańdaryndaǵy ormandy bólikterin 1 myń gektardan 200 myń gektarǵa deıin jetkizý.

Sóz sońynda M. Myrzaǵalıev tujyrymdamanyń ǵalymdarmen, qoǵam ókilderimen jáne sý sharýashylyǵy salasyndaǵy mamandarmen ázirlenip, talqylanǵanyn atap ótti.

Sońǵy jańalyqtar

Mańǵystaýda «ANTIKOR ORTALYGY» ashyldy

Rýhanııat • Búgin, 11:38

Tennıs: Elena Rybakına fınalda

Tennıs • Búgin, 08:52

Basty aqparat (21.02.2020)

Vıdeo • Keshe

Uqsas jańalyqtar