Eýrazııa toponımderi túrki taıpalarynyń búkil alyp qurlyqta ómir súrgeniniń dáleli

Topografııalyq ataýlar men túsinikter eshqashanda kezdeısoq nemese maǵynasyz túrde paıda bolmaıdy. Akademık Iа.Grot

«Siz alapat eńbek jasaǵansyz»

Maqala avtory osy taqyrypqa arnalǵan eńbegin jer-sý attary boıynsha ataqty ǵalym, aǵylshyn tilinde shyqqan «Eýrazııa toponımderi» kitabynyń ıesi, Ázerbaıjan Ulttyq ǵylym akademııasynyń Geografııa ınstıtýtynyń dırektory Býdag Abdýalıoǵly Býdagovtyń nazaryna usynǵan eken. Osy salanyń iri bilgiriniń Ahmet Dúısenbaevtyń atyna jazǵan jaýap hatyn oqyrmandar nazaryna qosa usynyp otyrmyz.

Qurmetti Ahmet Dúısenbaev!

Sizdiń hatyńyzdy, sondaı-aq Eýrazııa toponımderi týraly materıaldardy aldym. Olar meni óte-móte qyzyqtyrdy. Eýrazııa qurlyǵyndaǵy túrkilik tamyrlary bar tórt júzden astam geografııalyq ataýlardy jınap, taldaý arqyly siz alapat eńbek jasaǵansyz! Osyndaı materıal jınaýdy men kópten armandap júretinmin, Siz sony jasapsyz. Bul arqyly toponımıster geograf qana emes, tarıhshylar da, fılologtar da bolýǵa tıistigin dáleldegensiz. Men Sizge ózimniń bólekshe alǵysymdy aıtyp, razylyǵymdy bildiremin. Biz Sizdiń málimetterińizdi óz eńbekterimizde mindetti túrde paıdalanatyn bolamyz.

Úlken qurmetpen,

akademık B.A.BÝDAGOV.

Baký qalasy.   Men 2006 jyly Túrki qaǵanatynyń «izderin» kádimgi geografııalyq kartadan  izdep kórdim. Ol úshin «Malyı atlas» degen kitaptan Eýrazııa qurlyǵynda Túrki qaǵanaty dáýirinen beri saqtalyp qalǵan toponımderdi, ıaǵnı eldi mekender men taý, ózen, kól attaryn izdedim. Kózime túsken túrki tektes toponımderdi kóshirip aldym. Iаǵnı maǵan túsiniktileýi: qazaq, qyrǵyz, tatar, uıǵyr, bashqurt, ózbek, túrkimen, azerbaıjan tilderine uqsas jer-sý attary. Eń qyzyǵy: olar  kópshilik jaǵdaıda bizge tanys  túrki halyqtarynyń tilinde saqtalǵanǵa uqsaıdy. Kópshiligi kádimgi úndes toponımder. Qaı tildik topqa jatatynyn mamandar anyqtaı alýǵa tıis. Shyqqan tekteri túrki halyqtarynyń tilimen qatar, parsy, mońǵol, arab, orys, qytaı, ýgro-fın, úndi (mysaly, «tamasha», «toty qus» sııaqty) basqa tilderden bolýy múmkin. Bul toponımderdi eki topqa bólip otyrmyz. Birinshisi– shartty túrdegi naqty túrki tektes toponımder. Maǵynasy qazaqsha túsinikti. Ekinshisi – úndes toponımder. Onyń túrkishege uqsas bolǵanymen, shyn maǵynasy bulyńǵyr, kúmán týǵyzady. Sondyqtan olardy ekinshi topqa jatqyzdyq. Bul toponımderdi kartada qalaı orys tilinde jazylǵan, sol túrinde tizemiz de, janyna qazaqsha taldaý beremiz. Bul tásil toponımderdi salystyrmaly túrde baǵalaýǵa múmkindik beredi.   ABAKAN (Hakasııa, Rossııa) – Aıý qany (qala). ABYShKAN (Novosıbır obl., RF) – Jabysqan (kól). AI (Chelıabınsk obl., RF) – /Aı músindi/ Aı (ózen). AIDAR (Belgorod obl., RF) – Aıdar (ózen). AIDARKÝL (О́zbekstan) – Aıdar kól. AIDARLY (Qazaqstan) – Aıdarly (selo). AKBÝLAK (Orenbýrg obl., RF) – Aqbulaq. AKJAR (Orenbýrg obl. ,RF) – Aq jar. AKJARKA (Orenbýrg obl.,RF) – Aq jar. AKKERMÁN (Odessa obl., Ýkraına) – Aq qyrman (bekinis). AKKÝDÝK (Orenbýrg obl., RF) – Aq qudyq. AKKÝL (Novosıbır obl., RF) – Aq kól. AKSAI (Volgograd obl., RF) – Aq saı (selo). AKSARAISK (Astrahan obl.,RF) – Aq saraı (kent). AKSÝ (Orenbýrg obl., RF) – Aq sý. AKTASh (Taýly Altaı, RF) – Aq tas (selo). AK-TASh (Chelıabınsk obl., RF) – Aq-Tas. AKTIýBE (Astrahan obl., RF) – Aq tóbe (selo). AKTIýBE (Chelıabınsk obl., RF) – Aq tóbe (kól). ALABÝGA (Kýıbyshev obl., RF) – /О́zendi bógep paıdalaný/ Ala buǵa. ALAKÝL (Novosıbır obl., RF) – Ala kól. ALAN (Irkýtsk obl., RF) – /Ormanda/ Alań ALBAShI (Krasnodar ólk., RF) – Alaý, qyzyl bas (hýtor). ALTAI (Rossııa, Qazaqstan) – Alyp taý. ALTYNAI (Sverdlovsk obl.,RF) – Altyn aı (kent). ALTYNJAR (Astrahan obl.,RF) – Altyn jar (selo). ALTYN-TASh (Chelıabınsk obl., RF) – Altyn-Tas. ALÝShTA (Qyrym, Ýkraına) – Alysta (qala). ALYGDJER (Býrıatııa, RF) – Alys jer (kent).   ANAPA (Krasnodar ólk., RF) – Anapaı (qala). ARAKÝL (Chelıabınsk obl., RF) – Ara kól. ARKADAK (Saratov obl., RF) – Arqa daǵ (qala). ARKAIM (Chelıabınsk obl., RF) – Arqaıym (kóne meken). ARKÝL (Kırov obl., RF) – Arǵy kól (kent). ARTEK (Qyrym, Ýkraına) – Artyq ( balalar ortalyǵy) ARTYBASh (Taýly Altaı, RF) – Artyq bas (kent). ARTYK (Iаkýtııa, RF) – Artyq (kent). ASTRAHAN (Rossııa) – Astra han (qala). AHTANIZOVSKII LIMAN (Krasnodar ólk., RF) – Aq teńiz jaıylmasy. AHTÝBINSK (Astrahan obl., RF) – Aq tóbe (qala). AHTYRKA (Sýmsk obl., Ýkraına) – Aq tóbeshik (qala). AHÝN (Krasnodar ólk., RF) – Aqyn (taý). AH-SÝ (Krasnodar ólk., RF) – Aq-Sý (saı, shatqal). AShA (Chelıabınsk obl., RF) – Asa, Asý (qala). AShISAI (Orenbýrg obl., RF) – Ashysaı. AShI-BLIаK (Orenbýrg obl., RF) – Ashy-Bulaq. AIýDAG (Qyrym, Ýkraına) – Aıý daǵ (Aıý taý). BAGAN (Novosıbır obl., RF) – Baǵan (selo). BAZAVLÝK (Dnepropetrovsk obl.,ÝR) – Buzaýlyq (ózen). BAIKAL (Rossııa) – Baı kól. BAITOG (Irkýtsk obl., RF) – Baı taý (kent). BAKLANDY (Novosıbır obl., RF) – Baqlandy (kól). BALAGANSK (Irkýtsk obl., RF) – Bulǵyndy (kent). BALAI (Novosıbırsk obl., RF) – Balaqaı (kól) BALAShIHA (Moskva obl., RF) – Balashyq (qala). BALTA (Odessa obl.,Ýkraına) – Balta (qala). BALChIK (Bolgarııa) – Balshyq (qala). BALChÝG (Moskva) – Balshyq (kóshe). BARLAKÝL (Novosıbır obl.,RF) – Borly kól (kent). BARNAÝL (Rossııa) – Barn aýyly (qala). BARYSh (Ýlıanov obl., RF) – Borysh, qaryz (qala). BASMANOVO (Smolensk obl., RF) – Tańba basylǵan (kent). BAHChISARAI (Qyrym, Ýkraına) – Baqsha saraı (qala).  BAShKÝL (Novosıbır obl., RF) – Bas kól.   BEISÝG (Krasnodar ólk., RF) – Beıdiń basy (kent). BESKÝDÝK (Qazaqstan) – Bes qudyq (selo). BEShGIoZ, Beshgıoz (Moldova) – Bes kóz (selo). BEShTAÝ (Stavropol ólk., RF) – Bes taý (taý). BIIýK-KARASÝ (Qyrym, Ýkraına) – Bıik-Qarasý (ózen). BOKALY (Novosıbır obl., RF) – Baqaly (kól). BÝDJÁK (Odessa obl., Ýkraına) – Bul jaq (keńistik). BÝZÝLÝK (Orenbýrg obl., RF) – Buzaýlyq (qala).  BÝLGAN (Mońǵolııa) – Bulǵyn (qala).   BÝRLÝK (Harkov obl., Ýkraına) – Burlyq (kent). BÝRLIа (Orenbýrg obl., RF) – Borly (ózen). BÝRChAKKÝL (Novosıbır obl., RF) – Burshaq kól. GELENDJIK (Krasnodar ólk., RF) – Kelinshek (qala).  GIZEL-DERE (Krasnodar ólk., RF) – Qyzyl derek (kent). GÝBERLIа (Orenbýrg obl., RF) – /Gúrildi/ Gúbirli (ózen). GÝRZÝF (Qyrym,Ýkraına) – Zýftyń kóri(kent). GÝREMIR (Samarqand, RÝ) – Ámirdiń kóri (mavzoleı).  DONGÝZ (Orenbýrg obl., RF) – Dońyz, qaban (kent). DÝRAKOVO, DÝRAShKOVO, DÝRASh­KINO (Qorǵan obl., RF) –     /Ýaqytsha meken, kól jaǵasy/ Turaq ELABÝGA (Tatarstan, RF) – Ala buga (qala). ELANKA (Novosıbır obl., RF) – Jylandy (ózen). ESSENTIýKI (Stavropol ólk., RF) – Esen túkti, sháshi (qala). JALGA (Irkýtsk obl., RF) – Jylǵa JAR-AGACh (Omby obl., RF) – Jar-Aǵash (aýyl). JARGOMYS (Novosıbır obl., RF) – Jary qamys (kól). JARLY (Orenbýrg obl., RF) – Jarly (shatqal). JETYKOL (Orenbýrg obl., RF) – Jeti kól. JIGÝLI (Samara obl., RF) – Jegilgen (taý jotasy). JILANDY-TAÝ (Orenbýrg obl., RF) – Jylandy-Taý. ZÝR-TAÝ (Chelıabınsk obl., RF) – /Úlken taý/ Zor-Taý. IZMAILOVO (Moskva) – /Tatar famılııasy/ Ismaılov (aýdan). ILEK (Orenbýrg obl., RF) – Elik (selo). IMENTAÝ (Chelıabınsk obl., RF) – Emen taý. ISET (Qorǵan obl., RF) – Iis et (ózen). ISIL-KÝL (Omsk obl., RF) – Esil-Kól. ISSYK-KÝL (Qyrǵyzstan) – Ystyq-Kól. ITKÝL (Novosıbır obl., RF) – It kól. IRTIаSh (Chelıabınsk obl., RF.) –  Jer tas. KABAKLY (Novosıbır obl., RF) – /Taý betkeıi/ Qabaqty.  KAGARLYK (Kıev obl., Ýkraına) – /Qarańǵylyq/ Qaǵarlyq. KAZAKLIIа (Bessarabııa, Moldova) – /Qaztaban/ Qaz aqlııa. KAZANKA (Nıkolaev obl., Ýkraına) – Qazandy. KAZANKI (Qyrym, Ýkraına) – /Taǵam ydysy/ Qazanshyq. KAZANLYK (Bashkortostan, RF) – Qazandyq. KAZANLYK (Bolgarııa) – Qazandyq. KAZANChA (Orenbýrg obl., RF) – Qazansha. KAZATKÝL (Novosıbır obl., RF) – Ataqaz kóli. KAZAH (Ázerbaıjan) – Qazaq (qala). KAINKA (Novosıbır obl., RF) – Qaıyńdy (qala). KAINSK (Novosıbır obl., RF) – Qaıyńdy (qala). KAINAR (Dnestrdiń kózi, Ýkraına) – /Bastaýy/ Qaınar. KAINAR (Shýdyń kózi, QR) – /Bastaýy/ Qaınar. KALMASKOE, KALMYKOVO, KALMYShKI (Qorǵan obl., RF) – Kólmek (kólder). KANASh (Kalınıngrad obl., RF) – Keńes (kent). KANDABÝLAK (Samara obl., RF) – Qandabulaq (ózen). KANTEMIR (Moldova) – Han temir (qala). KARABASh (Tıýmen obl., RF) – Qara bas (taý). KARABAH (Ázerbaıjan) – Qara baq (anklav).  KARABÝLA (Krasnoıar ólk., RF) – /Tuz/ Qara bula (selo). KARABÝLAK (Ingýshetııa, RF) – Qara bulaq. KARABÝRANKIoL (Qytaı) – Qara boran kól. KARABÝTAK (Orenbýrg obl., RF) – /Qara tarmaq/ Qara butaq (selo).  KARAGAI (Taýly Altaı, RF) – Qaraǵaı. KARAGAIKÝL (Chelıabınsk obl., RF) – /Ormandaǵy kól/ Qaraǵaı kól KARAGAILA (Kemerov obl., RF) – Qaraǵaıla. KARAGAILINSK (Kemerov obl., RF) – Qaraǵaıly (kent). KARAGACh (Qabarda-Balqar, RF) – Qara aǵash (selo). KARAGASh (Omby obl., RF) – Qara aǵash (aýyl).  KARA-DAG (Qyrym, Ýkraına) – /Kóne janartaýlyq massıv/ Qara-Daǵ. KARAKOL (Novosıbır obl., RF) – Qara kól. KARA-KORÝM (Sıbır, RF) – Qara-Qorym (qala). KARAKÝL (Omsk obl., RF) – Qara kól. KARAMAI (Qytaı) - Qara maı (qala). KARANDASh (Chelıabınsk obl., RF) – (Grafıt) Qara tas. KARA-OZEK (Omsk obl., RF) – Qara-О́zek. KARAPÝZ (Novosıbır obl., RF) – Qara muz. KARASIoVO, KARASINSKOE, KARASIChKI, KARASE, KARASY (Qorǵan obl., RF) – Qara sý (kól). KARASÝ (Iran) – Qara sý (ózen). KARASÝK (Novosıbır obl., RF) – Qara sý (ózen). KARASÝN (Býrıatııa., RF) – Qara sý (ózen). KARA-TEREK (Omsk obl., RF) – Qara-Terek. KARAÝL (Krasnoıar ólk., RF) – Qaraýyl. KARAShAR (Qytaı) – Qara shahar. KARAChI (Novosıbır obl., RF) – Qarashı. KASÍMOV (Rıazan obl., RF) – /Han/ Qasym qalasy. KARGA (Novosıbır obl., RF) – Qarǵa (kól). KARMAKLA (Novosıbır obl., RF) – Qarmaqshla (selo). KARTALY (Chelıabınsk obl., RF) – Qara taldy (qala). KATÝN (Taýly Altaı, RF) – Qatyn (shýyldaq ózen). KAChKANAR (Sverdlov obl., RF) – Qashqandar (qala). KAÝRAK (Novosıbır obl., RF) – Qurǵaq (ózen). KAChÝG (Irkýtsk obl., RF) – /О́zen ıini/ Qashyq (kent). KAShIRA (Moskva obl., RF) – /Qoı qora/ Qashar (qala). KAIаK (Krasnoıar ólk., RF) – Qaıyq (kent). KEMER (Túrkııa) – /Jaǵasy/ Kemer (qala). KEMEROVO (Rossııa) – /Jaǵasy/ Kemerli (qala). KERBÝLAK (Irkýtsk obl., RF) – /Dalada/ Ker bulaq (kent). KEREMET (Samara obl., RF) – /Tamasha/ Keremet (kent). KIZEL (Perm obl., RF) – Qyzyl (qala). KIZLIаR (Daǵstan., RF) – Qyzdar (qala). KIPChAK (Qyrym, Ýkraına) – /Polovester/ Qypshaq. KIRGIZY (Samara obl., RF) – /Qazaqtar/ Qyrǵyzdar (shatqal). KIREI (Sıbır, RF) – Kereı (ózen). KIRENGA (Sıbır, RF) – Kir ózen (ózen). KIChI BALATON (Vengrııa) – Kishi Balaton (kól). KLIýChI-BÝLAK (Sıbır, RF) – Bulaq kózi. KOBYLE (Qorǵan obl., RF) – Qabylyq (jalǵas kól). KOGALYM (Tıýmen obl., RF) – /Qoǵaly/ Qoǵalym. KOKTEBEL (Qyrym, Ýkraına) – Kók tóbeli el (kent). KOKChETAV (Qazaqstan) – Kókshe taý (qala). KONDÝRChA (Orenbýrg obl., RF) – Qundyzsha (kent). KONEVO, KONKINO, KONKOVO (Qorǵan obl., RF) –   /Túnep aıaldaıtyn jer/ Qon, Qonys (kól jaǵasy). KOÝNRAD (Qaraǵandy obl., RK) – Qońyr at (kent). KOPETDAG (Iran, Túrkmenstan) – Kópet daǵ (kóp taý­lar).  KOPKÝL (Novosıbır obl., RF) – Kóp kól. KOSh-AGACh (Taýly Altaı., RF) – Qos-Aǵash. KOShKÝL (Novosıbır obl., RF) – Qus kól. KREMENChÝG (Ýkraına) – Kirmenshyq (qala). KRYM, Kyrym (Ýkraına) – Qyrym (túbek). KÝVANDYK (Orenbýrg obl., RF) – Qýandyq. KÝGALY (Orenbýrg obl., RF) – Qoǵaly (kól, selo). KÝDA (Sıbır, RF) – Quda (alqap).  KÝKÝNÝR (Sıbır, RF) – Kók nur (kól). KÝITÝN-BÝLAK (Býrıatııa., RF) – Quıtun-Bulaq. KÝLTÝK (Irkýtsk obl., RF) – Qoltyq (shyǵanaqtaǵy kent). KÝLÝN (Krasnoıar obl., RF) – Qulan (selo) KÝLÝNDA (Altaı ólk., RF) – Qulandy (selo). KÝMERTÁÝ (Bashqortostan, RF) – Kómir taý (qala). KÝMLY (Novosıbır obl., RF) – Qumdy (kól). KÝMYSNOE (Orenbýrg obl., RF) –/Qymyzdy/ (selo). KÝNAShIR (Kýrıl araldary, RF) – /Kún shyǵys/ Kún ashar (aral). KÝNBATAR (Daǵstan, RF) – Kún batar (taý). KÝPINO (Novosıbır obl., RF) – Kóp kól. KÝRIChANKA (Qorǵan obl., RF) – /Qýraı jınaıtyn jer/ Qýraıshy (selo). KÝRGAN (Rossııa) – /Qurǵaq jer, sýy joq/ Qurǵaǵan (qala). KÝRIChIа DAChA (Qorǵan obl.,RF) – /Qýraıly jer/ Qýraıshy (orman). KÝRMYShI (Qorǵan obl., RF) – /Qurǵaq jer/ Qurǵaǵan (sýy)/. KÝRTAMYSh (Qorǵan obl., RF) – Qurtamysh (ózen). KÝRGAN-TIýBE (Tájikstan) – Qorǵan-Tóbe (qala). KÝRTAMAK (Samara obl., RF) – Qur tamaq (ózen). KÝRTAMYSh (Qorǵan obl., RF) – Qurtamysh (buralqy ózen). KÝChÝK-KARASÝ (Qyrym, Ýkraına) – Kishi-Qarasý (bulaq). KÝChÝKSKOE (Novosıbır obl., RF) – Kúshik kól. KÝShAK (Orenbýrg obl., RF) – Qumy usaq (selo). KÝShÝGÝM (Ýkraına) – Kóshý qum (kóshpeli qum). KYZYL (Týva., RF) – Qyzyl (qala). KYZYLÝZEN (Iran) – Qyzyl ózen. KYZYL-TAIGA (Týva., RF) – Qyzyl-Taıga. KYZYL-TAÝ (Orenbýrg obl., RF) – Qyzyl-Taý. KYZYL-TASh (Taýly Altaı, RF) – Qyzyl tas. KYZYL-IаR (Qyrym, Ýkraına) – Qyzyl-Jar. KYShTOVKA (Novosıbır obl., RF) – Qystaý (Qystaq).  KYShTYM (Chelıabınsk obl., RF) – Qystaq. LAITAMAK (Tıýmen obl., RF) – Laı tamaq. MAMAEV KÝRGAN (Volgograd obl.) –    /Han/ Mamaı qorǵany. MIASS (Chelıabınsk obl., RF) – /Asty batpaq/ Mı asty (qala). MOINAK (Qaraqalpaqstan, ÝR) – Moınaq. MÝINAK (Novosıbır obl., RF) – Moınaq. MOINAKI (Qyrym, Ýkraına) – Moınaq. NARYN-HÝDÝK (Kalmykııa, RF) – Naryn-Qudyq. SAZDY (Orenbýrg obl., RF) – Sazdy. SAIGÝL (Novosıbır obl., RF) – Saı kól. SAIYLYK (Iаkýtııa, RF) – /Jazǵy meken/ Saıalyq. SAKI (Ýkraına) – /Kóne túrkiler/ Saqtar. SAMARA (Rossııa) – /Semiz/ Samar (ózen). SAMARKAND (О́zbekstan) – Semiz kent (qala). SANDYKTAÝ (Aqmola obl., QR) – Sandyq taý SANDYK-TAÝ (Orenbýrg obl.,RF) – Sandyq-Taý. SAPÝN-GORA (Qyrym, Ýkraına) – Sabyn-Taý. SARAPÝL (Ýdmýrtııa., RF) – Sary pul. SARATOV (Rossııa) – Sary taý (qala). SARBAI (Kýıbyshev obl., RF) – Sary baı. SARABALYK (Novosıbır obl., RF) – Sary balyq. SARBALYK (Novosıbır obl., RF) – Sary balyq. SARGÝL (Novosıbır obl., RF) – Sary kól. SARYBALYK (Novosıbır obl., RF) – Sary balyq. SARYKAMYSh (Túrkııa) – Sary qamys. SARAKAMYSh (Orenbýrg obl., RF) –  Sary qamys. SARY-SÝ (Qyrym, Ýkraına) – Sary-Sý. SASOVO (Rıazan obl., RF) – Sasyq sazdy. SASYK (Qara teńiz basseıni, Ýkraına) – Sasyq (kól). SASYK-KOL (Almaty obl., QR) – Sasyq kól. SASYK-SIVASh (Qyrym, Ýkraına) – Sasyq-Saz . SIVASh (Qyrym, Ýkraına) – Saz. SOBAChE (Qorǵan obl., RF) – /Sabaǵa uqsas kól/ Sabasha (kól). SOKÝR (Novosıbır obl., RF) – /Shuńqyr/ Soqyr. SOSYKA (Krasnodar ólk., RF.) – Sasyq (ózen). SÝKSÝN (Perm obl., RF) – Sýyq sý (ózen). SÝKTASh (Chelıabınsk obl., RF) – Sýyq tas. SÝLÝKOL (Omsk obl., RF) – Sulý kól. SÝNGAR (Iаkýtııa, RF) – Suńqar. SYRT (Samara obl., RF) – Syrt (syrtqy). TABAN-KÝL (Orenbýrgskaıa obl., RF) – /Taban-Kól/ (kól, taý). TABANY (Novosıbır obl., RF) – /Balyq/ Taban (kóli). TABÝLGA (Novosıbır obl., RF) – Tobylǵy. TAGANKA (Moskva) – /Taıanysh, jeroshaq/ Taǵan (aýdan).  TAGANROG (Rostov obl., RF) – Taǵan múıis (qala). TAZ (Tıýmen obl., RF) – /Jalań/ Taz (taý). TARA (Novosıbır obl., RF) – Tar (ózen). TAS-IýRIаH (Iаkýtııa, RF) – Tas-О́zen.  TATAR BÝNARY (Ýkraına) - Tatar munarasy. TATARKA, TATARSKOE (Qorǵan obl., RF) – /Tottanǵan, Tattar/ Tat (kól). TATARSK (Novosıbır obl., RF) – Tatarkent. TATARSKII PROLIV (Rossııa) – Tatar shyǵanaǵy. TAShAÝZ (Túrkmenstan) – Tas aýyz (qudyq). TAShKAZGAN (Chelıabınsk obl., RF) – Tas qazǵan. TAShKENT (О́zbekstan) – Tas kent (qala). TAShLA (Orenbýrg obl., RF) – Tasta (ózen). TAShLAMA (Samara obl., RF) – Tastama. TAShLYKI (Iаroslav obl., RF) – /Jeri/ Tasty. TAShLYK (Cherkassk obl., Ýkraına) – /Jeri/ Tasty. TAShLYK (PMR, Moldova) – /Jeri/ Tasty. TAShLYK (Kırovograd obl., Ýkraına) – /Jeri/ Tasty. TAShLY (Tatarstan, RF) – /Jeri/ Tasty. TAShTAGOL (Kemerov obl., RF) – Tasta kól. TEMIRTAÝ (Kemerov obl., RF) – Temir taý (qala). TEMRIýK (Krasnoıar kr., RF) – Temir ýyq. TEREK (Qarashaı-Balqar, RF) – Terek. TEREKLA (Orenbýrg obl., RF) – Terekti. TERENKÝL (Novosıbır obl., RF) – Tereń kól. TEREN-KÝL (Orenbýrg obl.,RF) – Tereńkól. TERENSAI (Orenbýrg obl., RF) – (Shatqal) /Tereńsaı. TOBOL (Qorǵan obl. RF) – /Kóp sýly, jaıylma/ Toly bol (ózen). TOKMAK (Zaporoje, Ýkraına) – Toqpaq (qala). TOLMAChIoVO (Lenıngrad obl., RF) – Tilmash eli (selo). TOLMAChI (Tver obl., RF.) – Tilmashtar (selo). TÝZLÝK (Orenbýrg obl., RF) – Tuzdyq. TÝNGÝZ (Samara obl., RF) – Tuńǵyz (kól shatqaly). TÝRAN (Týva, RF) – Turan. TÝRFAN (Qytaı) – /Sortań/ Turpan (ólke). TIýMEN (Rossııa) – Tómen (qala). ÝBAGAN (Qorǵan obl., RF) – /Usaqtalǵan/ Ubaǵan. ÝZÝNGÝL (Novosıbır obl., RF) – Uzyn kól. ÝZÝNKOL (SQO, Kazaqstan) – Uzyn kól. ÝLÝKÝL (Novosıbır obl., RF) – Uly kól. ÝLKAN (Irkýtsk obl., RF) – Úlken (jaǵa).  ÝNJA (Kostroma obl., RF) – Unsha (ózen). ÝRAI (Tıýmen obl., RF) – Oraı. ÝRAL (Rossııa) – /Beldik, oralǵan taý silemderi/ Oral (taýlar) ÝRENGA (Chelıabınsk obl.,RF) – Úıeńki (qala). ÝREN (Nıjegorod obl., RF) – Aıran. ÝRMAN (Krasnoıarsk ólk., RF) – /Qylqanjapyraqty/ Orman. ÝRMAN (Ternopol obl., Ýkraına) – /Aralas/ Orman. ÝRÝP (Qarashaı-Sherkesııa, RF) – Úrip (ózen, kent). ÝRÝP (Kýrıl araldary, RF) – Úrip (aral). ÝRÝS-KÝL (Chelıabınsk obl., RF) – Yrys-Kól. ÝSÝN-KIýEL (Saha-Iаkýtııa , RF) – Uzyn kól. ÝFA (Bashqortstan, RF) – /Ýba, tóbe/ Oba (qala). ÝCh-KÝDÝK (О́zbekstan) – Úsh-qudyq (qala). ÝChMA (Iаroslavl obl., RF) – Ushpa. ÝSh-TÝRFAN (Qytaı) – /Úsh sortań/ Úsh-Turpan. HAIRANKÝL (Chelıabınsk obl., RF) – Qaıran kól. HARYK-TAÝ (Orenbýrg obl., RF) –Qaryq-Taý. ChABAKLY (Novosıbırsk obl., RF) – Shabaqty. ChABAN (Jıtomır obl., Ýkraına) – /Qoıshy/ Shaban. ChABANOVKA (Zakarpat obl., Ýkraına) – /Qoıshy/ Shaban. ChABANSKOE (Odessa obl., Ýkraına) – /Qoıshy/ Shaban. ChABANOVO (Vınnısa obl., Ýkraına) – /Qoıshy/ Shaban. ChABANOV (Adygeı, RF) – /Qoıshy/ Shaban. ChABANSKII (Saratov obl., RF) /Qoıshy/ Shaban. ChARA (Irkýtsk obl., RF) – Shara. ChARSK (ShQO, Qazaqstan) – Shar (qala). ChATYR-DAG (Qyrym, Ýkraına) – Shatyr-Daǵ (taý). ChEBARKÝL (Chelıabınsk obl., RF) – Shubar kól. ChELBAS (Krasnodar ólk., RF) – /Ojaý sý/ Shel bas/. ChERKIZOVO (Moskva) – /Tatar esiminen/ Serkız. ChETYRLA (Samara obl., RF) – Shytyrla. ChÝLPAN (Samara obl., RF) – Sholpan. ChÝRTANDY-TAÝ (Orenbýrg obl., RF) – Shortandy-Taý. ShARLY-KÝL (Orenbýrg obl., RF) – /Sazdy kól/ Sharly-Kól. ShERBAKÝL (Omsk obl., RF) – Sharbaq kól. ShOPTYKÝL (Novosıbırsk obl., RF) – Shópti kól. YTYK-KIýEL (Iаkýtııa, RF) – Ystyq-Kól. EDELBAI (Stavropol ólk., RF) – Edil baı. EChKI-DAG (Qyrym, Ýkraına) – Eshki-Daǵ (taý).  IýRMA (Chelıabınsk obl., RF) – Júrme. IаBÝLAKTASh (Chelıabınsk obl., RF.) – Japalaq tas (taý).  IаLANKÝL (Novosıbır obl., RF) – Jalań kól. IаMAN (Voronej obl., RF) – Jaman. IаMAN (Lıpesk obl., RF) – Jaman. IаRKEND (Qytaı) – Jar kent (qala). IаRKÝL, Iаrgýl, Iаrgol (Novosıbırsk. obl., RF) – Jar kól. IаShKÝL (Qalmaqstan., RF) – Jas kól.   Árbir túrki tektes halyqtar men ulystardyń tilinde ulttyq jáne dıalektıkalyq erekshelikteri bar ekeni barshaǵa aıan. Bizdiń sózderimizdiń o basta shyqqan tegi bir, biraq olardyń ózgeristerge túskennen keıingi, qazirgi aıtylýy árqıly. Meniń oıymsha, solardyń ishindegi eń «tazasy» jáne barynsha ámbebap, besaspaby – qazaq tili. Baýyrlas túrkııalyq til mamandary men sala ǵalymdary da osyndaı pikirde eken. Kórshiles iri memleketterdiń ıdeologııasynyń áserimen, tipti olardyń otarshyldyq saıasatynyń yqpalymen Qazaqstanda kóptegen eldi mekender men jer-sý attary burmalandy. Nátıjesinde: Jezqazǵan – Djezkazgan, Jambyl – Djambýl, Shymkent – Chımkent, Jańaqorǵan – Iаny-Kýrgan, Kókshetaý – Kokchetav, Medeý – Medeo, Býrabaı – Borovoe, Shý – Chý, Aqtóbe – Aktıýbınsk, Oral – Ýralsk, t.b. bolyp ketti. Jalpy aıtqanda, kóptegen Eýrazııa toponım­deri qos túbirli: túrki-slavıan, túrki-arab, túrki-parsy, túrki-mońǵol, túrki-ýgrofın tekti. Eldi meken ataýlary zaman suranysyna baılanys­ty da ózgerip turdy. O basta Qaraly ótkel, qysqartylyp Qaraótkel (Qarótkel), sosyn Aqmola – Akmolınsk – Selınograd – Aqmola, endi Astana.  Nemese  Aqmeshit – Perovsk – Qyzylorda,   Taraz – Áýlıe-Ata – Mırzoıan – Jambyl – Taraz,  Gýrev – Atyraý,  Shevchenko – Aqtaý, taǵy basqa da toponımder. Keıde tek bir nemese eki árip aýysqanda ataýdyń maǵynasy túbegeıli ózgerip ketken. Mysaly, Karaganda – qaraǵanda (ol oǵan) bolady, al durys ataýy – Qaraǵandy – qaraǵan (akasııa) ósken jer. Durysy: Býrabaı – býraǵa (túıege) baı (mol) jer. Al, burysy: Borovoe – qaraǵaıly orman bolyp ketken. Bul az ǵana mysaldardyń ózi toponımderdiń shyn máni tek alǵashqy balama attarynda ǵana ekendigin dáleldeıdi. Toponımder de bizge arheologııalyq jádiger sııaqty tól tarıhymyzdy tolyqqandy túsinýge jáne jaltaqtamaı dáripteýge negiz beredi, járdemdesedi. Jer-sý attaryna zer salsaq, túrki taıpalarynyń ejelgi zamanda tek qana Altaı men Oral taýlary eteginde ǵana emes, odan da ári Sibir men Baıkal ormandarynda, Qıyr Shyǵysta da ómir súrgendigine kózimiz jetedi. Bul Uly kósh qashan bastaldy? Qashan tolastady? Shyńǵys Aıtmatovtyń aıtýynsha, qyrǵyz aǵaıyndar Enesaı men Baıkaldy meken etken eken. Búgingi kórshiles Qazaqstan men Reseıdiń Kedendik odaq quryp, odan soń Ortaq Eko­nomı­kalyq Keńistik jasap jatqan­dyǵynyń tereń tarıhı sebebi bar sııaqty. Mundaı kútpegen geosaıası ózgeristerge halyqtary da narazylyq kórsetip otyrǵan joq. Sondyqtan Eýrazııa keńistigin túrki-slavıan halyqtarynyń ejelgi ortaq keńistigi dep sanaýǵa toponımıkalyq turǵyda tolyq negiz bar.

Ahmet DÚISENBAEV,

Bilim jáne ǵylym mınıstrligi «Ǵylym ordasy»

RMK Qazaqstan ǵylymynyń tarıhy

mýzeıiniń ǵylymı qyzmetker-qor saqtaýshysy.