Qazaqstan • 20 Maýsym, 2022

Kókjıdege qoldaý qajet

29 ret kórsetildi

Májiliste «Qazaqstannyń sý salasyn damytý perspektıvalary» taqyrybynda ótken Parlamenttik tyńdaý kezinde Atyraý oblysynyń ákimi Serik Shápkenov óńirdegi ahýaldyń jaı-kúıine toqtaldy.

Atyraý oblysynyń ákimi S.Shápkenov óz sózinde Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń tapsyrmasyna sáıkes Atyraý oblysy damýynyń keshendi jos­pary qabyldanǵanyn jetkizdi. Qujat­ta turǵyndardy sapaly, taza aýyz sýmen qamtamasyz etý boıynsha naqty is-sharalar qarastyrylǵan.

«Negizgi sý kózderi – Reseı Federa­sııasynan bastaý alatyn Jaıyq, Qıǵash, Aqtóbe oblysynan Jem, Saǵyz, Oıyl ózen­deri jáne Qoıandy men Taısoıǵan jer­­­asty sý ken oryndary. Oblys halqy­nyń 70 paıyzy Jaıyq ózeninen, 24 paıyzy Qıǵash ózeninen «Astrahan-Mańǵystaý» sý qubyry arqyly aýyz sýmen qamtylǵan.

Sondaı-aq TShO, KUS, «Bolashaq» za­ýyty sııaqty iri ónerkásiptik kásip­oryndar men sharýa qojalyqtary teh­nı­kalyq maqsatta qoldanylady. Qalǵan 6 pa­ıyzy Qyzylqoǵa jáne Qurmanǵazy aýdanynyń turǵyndary jerasty sý qoryn tutynyp otyr», dedi S.Shápkenov.

Ákimniń málimetterine súıensek, qazirgi tańda oblys boıynsha ortalyq­tandyrylǵan aýyz sýmen qamtamasyz etý deńgeıi 99,6 paıyzdy quraıdy. Aýyldyq eldi mekender boıynsha 83,6 paıyzǵa teń. Iаǵnı 128 aýyldyq eldi mekenge sý jetkizilgen.

«Atyraý qalasy jáne Maqat aýdanyn sýmen qamtamasyz etetin  sý tazartqysh jabdyqtary ótken ǵasyrdyń 30-shy jáne 60-shy jyldary qoldanýǵa berilgen. Qazir olar apattyq jaǵdaıda tur. Sonymen birge sý tapshylyǵy bar jáne aldaǵy bes jylda sý jetispeýshiligi 40 paıyzǵa deıin ósedi dep boljanǵan. Osyǵan baılanysty jańa eki súzgileý stansasyn iske qosý josparlanyp otyr.

«Astrahan – Mańǵystaý» sý qubyry arqyly halyqty sýmen qamtamasyz etý máselesimen birge, óńir ekonomıkasy­nyń negizin qalyptastyratyn iri ónerká­sip­tik kásiporyndardyń da máselelerin sheshý qajet. Sebebi aldaǵy ýaqyt­ta sý tapshylyǵy týyndaıdy», dedi S.Shápkenov.

Sondyqtan qubyrdy eki kezeńnen turatyn qaıta jańǵyrtý jáne ótkizý qabiletin ulǵaıtý boıynsha josparlanǵan qurylys jumystaryn keıinge shegermeı, tezdetip sheshý qajet ekenin atap ótti.

«Aýyz sý tapshylyǵyn joıýda Kókjıde tushy sýy ken ornyn paıdalaný qajet. Bul halyqtyń densaýlyǵyn jaqsartýǵa sózsiz áser etedi. Ekologııa mınıstrliginen jobanyń tehnıkalyq ekonomıkalyq negizdemesiniń ázirlenýine qoldaý kórsetýińizdi suraımyn. Jyldan-jylǵa jerasty sý qorlary azaıyp keledi. Máseleni sheshý úshin barlaý jumys­tary júrgizilip, jobalyq-smetalyq qujat­tamasy ázirlendi. Jobalardyń jalpy quny – 5,9 mlrd teńge. Bıyl osy jobalarǵa 300 mln teńge bólindi, bul jetkiliksiz, ulǵaıtýdy suraımyz.

Aǵyndy sýlar tazartylmaǵan kúıde dalaǵa tógilgendikten, býlaný arqyly kúkirt sýtegi jáne kómirqyshqyl gazǵa aınalyp, qorshaǵan orta men halyqtyń densaýlyǵyna keri áserin tıgizedi. Búgingi kúni qýaty táýligine 70 myń sharshy bolatyn káriz tazalaý ǵımaraty paıdalanýǵa berildi. Qýaty táýligine 31 myń sharshy bolatyn júıeniń qurylysy bastaldy. Úsh aýdanda kárizdik tazartý qurylǵylary bar, qalǵandarynda qýattylyǵy ortasha modýldik qondyrǵylardy ornatýdy jos­parlap otyrmyz. Bul aǵyndy sýlardy tehnıkalyq sý deńgeıine deıin tazartyp, tıimdi paıdalanýǵa múmkindik beredi», dedi S.Shápkenov.

Osy oraıda Atyraý oblysynyń ákimi óńirdegi kanaldardyń tozǵanyn, sý ótkizý qabileti óte tómen ekenin atap ótti. Qazir­gi tańda 7 kanal boıynsha jóndeý ju­mys­tary júrgizilgen eken. Al 14 kanal bo­ıyn­sha jobalyq-smetalyq qujat ázir­lenip, res­pýb­lıkalyq menshikke berilipti. Úsh arna boıynsha ishinara qarjylandyrý bastalyp, bul jumystarǵa 250 mln teńge bólingen.

«Jyldan-jylǵa Jaıyq jáne Qıǵash ózenderiniń sýy tartylyp barady. Sonymen birge ózenderdiń saǵasyn tazalaý men túbin tereńdetý jumystary da ózekti másele. О́ıtkeni balyqtyń teńizden ózenge ótýi toqtap qalýy múmkin. Bul saǵalar – balyqtyń ýyldyryq shashatyn jerlerine ótý joldary. Atap aıtqanda, balyq teńizden ózenge osy saǵalardan ótip ýyldyryq salady. Osy máseleni sheshý merziminiń sozylýy Kaspıı teńiziniń balyq qorlarynyń ósi­min molaıtý múmkindiginen aıyrylýǵa ákelip soǵatynyn eskerý qajet. Sondaı-aq laılanǵan saǵalar barlyq sý kemeleriniń ótýin toqtatady», dedi S.Shápkenov.

Baıandamashy Kókjıdeden taza aýyz sýmen qamtamasyz etý úshin tehnı­kalyq-ekonomıkalyq negizdemeni ázir­leýdi bastaýǵa nazar aýdardy. Reseı Federa­sııasymen birige otyryp, Irıklın sý qoımasynyń jumys rejimin birlesip qarastyrý kerek ekenin atap ótti.

«Jyl saıyn 200 mln sharshy metr sýdy jiberý jaz aılarynda júzege asyrylatynyn eskere otyryp, maýsym aıynda  eń joǵary mólsheri 60 paıyzǵa deıin ósirip, sý tasqyny  kezeńi ótkennen keıin odan ári birte-birte 20 paıyzǵa deıin shilde jáne tamyz aılarynda tıisinshe azaıtý kerek.

Sý qorynyń lastanýyn boldyrmaý maqsatynda, qazirgi ýaqytta sýǵa batqan iri gabarıtti zattardy kóterý qajet. Atyraý oblysynyń aýmaǵynda gıdrologııalyq rejimdi jaqsartý jáne sý deńgeıin kóterý maqsatynda turaqty túrde ózender túbin tereńdetý jumystaryn júzege asyratyn kommýnaldyq kásiporyn qurǵan jón», dedi S.Shápkenov.

Sońǵy jańalyqtar

Aqyly joldaǵy ahýal qandaı?

Aımaqtar • Keshe

Buǵybulaý

Qazaqstan • Keshe

Júze bilý – ómir

Qoǵam • Keshe

О́lketanýshy

Qazaqstan • Keshe

Kebenek

Tarıh • Keshe

Sáýkele

О́ner • Keshe

Uqsas jańalyqtar