Aımaqtar • 21 Qarasha, 2021

Esepsiz sý – ysyrap

183 ret kórsetildi

Aldaǵy kóktemnen bastap Q.Sátbaev atyndaǵy sý arnasynan Shiderti ózenine sý jiberý toqtatylýy múmkin. Osy habardy estigen Ekibastuz qalasy men Aqtoǵaı aýdanynyń turǵyndary alańdaýly. Bul máseleni «Egemen Qazaqstan» nazarda ustap, birneshe maqala jarııalaǵan bolatyn.

Sý salasynyń ardageri Myrzaǵalı Erǵalıev, KSRO Memlekettik syı­­lyǵy­n­yń laýreaty Alekseı Bata­lov, So­sıa­lıstik Eńbek Eri Bóken Qyz­ǵa­rın jáne «Tabys» sharýa qoja­ly­ǵynyń basshysy Manat Alǵam­ba­rov­tyń gazet redaksııasyna hat jazýlaryna 2021-2023 jyldarǵa arnalǵan respýb­lı­ka­lyq bıýdjettiń josparynda arnadan sý ji­berýge qarjy bólinbegeni sebep bo­­lypty.

– Bıyl kóktemde Shiderti ózeniniń tó­mengi arnasyna 50 mln tekshe metr sý jiberilse, bul kólem eki aýdan úshin az. Aqtoǵaı aýdanyna sý jetpeı qalý qaýpi bar. Sondyqtan jyldaǵydaı 100 mln tekshe metr sý jaıylý qajet, – deıdi M.Erǵalıev.

Jalpy, arnanyń qurylysy 1962 jyly bastalyp, 1974 jyly aıaqtaldy. Sý arnasy mańyzdy strategııalyq sý sharýashylyǵy nysanyna aınaldy. Nysan Ortalyq Qazaqstan, Ekibastuz óń­i­rine sý jetkizetin gıdrotehnıkalyq qu­rylys, ıaǵnı qoldan jasalǵan ózen. Jaıylymdardy sýarý úshin qol­da­nylady. Elimizdiń Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar mı­nıs­tr­liginiń Sý resýrstary komı­te­­ti­niń málimetinshe, sý arnasy iske qosylǵaly beri Qaraǵandy qalasynda sý tapshylyǵy joq, mashına jasaý, hımııa ónerkásibi, elektr jylý energetıkasy, sýarmaly eginshilik damı bastady. Qaraǵandy metallýrgııa kombınatynda jańa óndiristerdi keńe­ıtý jáne qurý bastaldy, Aqsý fer­ro­qoryt­pa zaýyty, Ekibastuz GRES-1, GRES-2, Qaraǵandy zaýyttary salyndy, kómir óndirý artty. Eki telimge bólingen arnanyń boıynda 22 sorǵy stansasy, 13 gıdrotorap, 14 bógen bar. Jobalyq qýaty jylyna 1,9 mlrd tekshe metr sý jiberýge jetedi.

Al Ekibastuz aýyldyq aýmaǵyn­da­ǵy Shiderti ózeniniń aǵyny sý jetkizý torabymen retteledi. Sý arnasynyń Shiderti kentindegi №112 sý toraby salynady. Bul torap Ertis ózeniniń sýyn Qaraǵandy qalasyna jetkizedi. Sý arnasy salynǵan soń Shiderti ózeniniń tómengi arnasyna tabıǵı sý jiberilmeıdi. Jobada tabıǵı sý jaıylymynyń zııanyn óteý retinde sý arnasynan Shiderti ózenine sý jiberý qarastyrylady. Sóıtip jyl saıyn kóktemgi tabıǵı mol sýǵa tolatyn Aqtoǵaı aýdany, Ekibastuz aýyldyq aýmaǵynyń jeri kerisinshe, sý jetpeı qurǵaı bastady. Mysaly, Ertis basseıni ınspeksııasynyń de­rekteri boıynsha, 1975-1982 jyl­dar­ǵa deıin Shiderti ózeniniń saǵasyna sý jiberilý kólemi 96-100 mln tekshe metr shamasynda bolǵan. Al 1990-1997 jyldarǵa deıin 27,6 mln tekshe metr­den 90,5 mln tekshe metrge deıin sý jiberildi, ortasha eseppen 66,5 mln tekshe metrdi quraǵan. Budan keıin, 1999 jyldan 2003 jylǵa deıin Shiderti jaıylymyna múlde sý jiberilmedi. Sondyqtan Ekibastuz qalasynyń aýyldyq aýmaǵy men Aqtoǵaı aýdanynyń turǵyndary Q.Sátbaev atyndaǵy sý arnasynan Shiderti ózenine sý jiberý toqtatylsa, 1999-2003 jylǵydaı qurǵaqshylyq bolyp, sýsyz qalǵan jaıylymdar qandaı kúıge túsedi dep alańdaýly. О́ıtkeni sý jiberý toqtatylǵan kezde aýyldyqtar jappaı kóshe bastady.

– Mysaly, 2000-2004 jyldar aralyǵynda Ekibastuz aýyldyq aýma­ǵyn­daǵy halyqtyń sany 20 500 adam­nan 11 700 adamǵa deıin azaıdy. Jaıy­lymǵa sý kelmegen kezde malǵa da, janǵa da qatty tıdi. Aqtoǵaı aýda­nynyń da turǵyndary kóship ketti, – deıdi M.Erǵalıev.

Sharýa qojalyǵynyń basshysy M.Alǵambarov eger sý jiberý toqta­tyl­sa mal basy azaıatynyna toq­ta­lyp, et-sút ónimderimen qamta­ma­syz etetin sharýashylyqtar kúzgi, qysqy shóp qoryn qaıdan alatynyna alańdaıtynyn jetkizdi.

Sýsyz qalǵan jurttyń janaı­qa­ıy­nan soń 2003-2005 jylǵa deıin jiberilgen sý kólemi 30 mln tekshe metr­di quraǵan, 2006-2010 jylǵa de­ıin jiberilgen sý kólemi 50 mln tekshe metrdi qurasa, 2010 jyldan bas­tap qazirgi ýaqytqa deıin Shiderti jaıy­lymdaryna jiberiletin sý kólemi 100 mln tekshe metrge deıin jetken.

Oblystyq jer qoınaýyn paıdalaný, qorshaǵan orta jáne sý resýrstary basqarmasynyń málimetinshe, jyl saıyn Shiderti-О́leńti ekojúıesiniń sý resýrstaryn óteý maqsatynda Shiderti ózenine kólemi 100 mln tekshe metr sý jiberý júrgiziledi. Biraq bıylǵy jyldyń basynda elimizdiń Qarjy mınıstrligi tarapynan 39 mln tekshe metr sý jiberýge 1,1 mlrd teńge ǵana maquldandy. Oblys ákim­digi Shiderti-О́leńti aımaǵynyń tabı­ǵı jáne ekologııalyq teńgerimin saqtaý maqsatynda qosymsha sý kó­le­min bólý qajettiligi týraly mınıs­trl­ikke ótinish usynymdar jazdy. Nátıjesinde, respýblıkalyq bıýd­jet­ti naqtylaý kezinde 41 mln tekshe metr kólemindegi sý jiberýge qo­sym­sha 1,1 mlrd teńge maquldandy. Jal­py, bıyl sý arnasynan 80 mln tekshe metr kóleminde sý jiberildi (onyń ishinde №112 sý torabynan 78,5 mln tekshe metr, №109 sý torabynan 1,5 mln tekshe metr). Sýdy jiberý kezinde Aqtoǵaı aýdanynda 18,9 myń gektardan astam, Ekibastuz qalasynyń aýyldyq aýmaǵyndaǵy shabyndyq alqaptar Aqkól aýyly – 7 003 ga; Ekibastuz aýyly – 5 555 ga, Shıqyldaq aýyly 896 ga sý­lan­dyryldy. Sonymen tabıǵatty qor­ǵaý maq­satyndaǵy sý jiberý Shider­ti-О́leńti tabıǵı aımaǵynyń ekolo­gııa­lyq, bıologııalyq túrde saqtalyp qalýy úshin qajet deımiz. Ekinshiden, Shider­ti ­ózeniniń jaıyl­ma­syna sý ji­berilse­, Ekibastuz, Aq­toǵaı aýdan­­­darynyń jemshóp qory molaıa­dy. Úshinshiden, únemdilik degen máse­le bar. «QazSýsharýashylyǵy» ká­sip­ornynyń jergilikti fılıaly sý­dy ysy­rapsyz paıdalaný bóli­mi­­niń bas­ty­ǵy Serik Mustafınniń má­li­metinshe, Shiderti sý ótkizýshi toraby Shiderti magıstraldy arnasy qazir osy fılıaldyń qaraýyna berilgen. Jyl saıynǵy sý jiberý barysy respýblıkalyq bıýdjetten qarjylandyrylady da, joǵaryda aıtylǵan 100 mln tekshe metr sýdy bo­sa­tý­ǵa shamamen 2 mlrd 980 mln teńge qajet. Aıtýǵa ońaı. Buǵan deıin sýdy únemdeý, tıimdi qoldaný úshin arnanyń sýyn aqyly túrde paıda­la­ný tetigi engizildi. Sondyqtan 2000 jyldary Shidertiniń tómengi ar­na­syna sý jiberý toqtatyldy. Qar­jygerler sýdyń da suraýy bar deı­di. Aǵyl-tegil tegin jatqan sý joq. Sý arnasy jobasyn Keńes ókimetiniń sý mamandary ózenniń sý resýrs­ta­ryn tıimdi, únemdi paıdalaný múm­kin­dik­terine saı jasaǵanyn endi túsine bastaǵandaımyz.

S.Mustafınnniń aıtýynsha, ká­siporyn sý resýrstaryn únemdeý úshin bıyl Shiderti ózeniniń jaıyl­ma­syna tabıǵatty qorǵaý maqsa­tyn­da sý jiberýdi júrgizý jónindegi ko­mıs­sııanyń hattamasyna sáıkes Ekibas­tuz­dyń Áýlıekól, Básentın kólderine sý berý kólemi azaıtylǵan. Jergilikti ákimdikpen birlesip Jaıylma aýyly aýmaǵynda da sý ysyrabyn boldyrmaý boıynsha jumys júrgizildi. Bul sha­ra áli de jalǵasady.

Oblystyq jer qoınaýyn paıdalaný, qorshaǵan orta jáne sý resýrs­tary basqarmasynyń málimetinshe, buǵan deıin jyl saıyn 100 mln tekshe metr sý bosatylyp kelse, endigi má­sele – mol sýdy ysyrap etpeı, esep­pen, uqyppen, únemmen paıdala­ný. Mysaly, Shiderti sýarmaly arnasy boıyndaǵy sý qurylǵylary, shabyndyq torlaryndaǵy shlıýzder sý qabyldaýǵa daıyn bolýy tıis. Endi qurylǵylardy, torlardy kútip us­taý, jóndeýdi, sýdyń únemdiligin ba­qylaýdy «QazSýsharýashylyǵy» kásipornynyń jergilikti fılıaly atqaratyn bolady.

Sonymen birge Shiderti-О́leńti ózen­de­ri tabıǵı aýmaǵyn saqtaý úshin mem­­lekettik qoryq aımaǵyn qurý qa­jet, qoryq qu­rylsa tabıǵı-ekolo­gııa­lyq barlyq qa­jetti tıimdi, bul da sýdy únemdi paı­da­laný sharalaryn jasaýǵa múmkindik beredi.

Elimizdiń Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar mınıstrliginiń Sý resýrstary komıteti tóraǵasynyń orynbasary Dosbol Bekmaǵambetov bizge bergen jaýabynda bylaı deıdi: «Pav­lodar oblysyndaǵy Q.Sát­baev atyn­daǵy sý arnasynan Shiderti-О́leńti tabıǵı aımaǵyna tabı­ǵat qorǵaý maqsatynda (Shiderti óze­ni­niń jaıylmasy) ótemdik sý ji­be­rý jaǵdaıyna jáne qosymsha qar­jy­landyrýǵa qatysty joldaǵan haty­ńyz­dy qarap, kelesini habarlaıdy: Qarjy mınıstrligi zańnamada bel­gi­lengen tártippen respýblıkalyq bıýd­­jettiń múmkindikterine saı, Q.Sát­baev atyndaǵy sý arnasynan Shi­­derti ózenine tabıǵatty qorǵaý ba­­ǵy­­tyndaǵy ótemdik sý jiberýdi júr­­­gizý úshin qarjy bólýdi qaraýǵa daıyn. Komıtet 2021-2023 jyldarǵa arnalǵan respýblıkalyq bıýdjetti qa­lyptastyrý kezinde «Tabıǵat qor­ǵaý maqsatynda sý jiberý» 102 bıýd­jettik kishi baǵdarlamasy (budan ári – 102 kishi baǵdarlama) boıynsha 11 oblys bo­ıynsha tabıǵatty qorǵaý maqsatynda sý jiberýge 8 909,2 mln teńge, onyń ishinde Shiderti óze­ni­niń alqabyna tabıǵatty qorǵaý maq­­satynda sý jiberýge 3 409 610 mln teńgege bıýdjettik ótinim en­giz­di. Respýblıkalyq bıýdjet komıs­sııa­synyń 18.08.2020 jylǵy №23 sheshimine sáıkes: Q.Sátbaev atyndaǵy kanaldan Qorǵaljyn memlekettik qoryǵyna tabıǵatty qorǵaý maqsa­tynda sý jiberý úshin 1 536,9 mln teńge; Q.Sátbaev atyndaǵy kanaldan Tuzdy ózenine tabıǵatty qorǵaý maq­sa­tynda sý jiberý úshin 322 287 myń teńge; Q.Sátbaev atyndaǵy kanaldan Shiderti ózeniniń alqabyna tabıǵatty qorǵaý maqsatynda sý jiberý úshin 1 110,6 mln teńge qarjy bólý qoldaý tapty. Osyǵan qosa bıyl Ulttyq qor esebinen Q.Sátbaev atyndaǵy sý arnasynan Shiderti ózeniniń alqabyna tabıǵatty qorǵaý maqsatynda sý jiberý úshin 1 153,3 mln teńge bólindi. Barlyǵy «QazSýShar» RMK Q.Sátbaev atyndaǵy sý arnasy fılıalyna 2021 jyly tabıǵatty qorǵaý maqsatynda sý jiberý úshin 4 123,2 mln teńge bó­lin­di. 2022-2024 jyldarǵa arnalǵan respýb­lı­kalyq bıýdjetti qalyptastyrý kezin­de 102 kishi baǵdarlamasy boıynsha Shi­derti ózeniniń jaıylmasyna 120 mln tek­she metr kóleminde tabıǵat qorǵaý sý jiberýlerine 4 347,9 mln teńgege Qarjy mınıstrligine bıýdjettik óti­nim berildi. Qarjy mınıstrligi 2022 jylǵa Q.Sátbaev atyndaǵy ka­nal­dan Shiderti ózenine 60 mln tekshe metr kóleminde tabıǵatty qorǵaý ótem­dik sý jiberýdi júrgizýge qa­jet­ti tabıǵatty qorǵaý sý jibe­rýin júr­gi­zýge qajetti 2 172,0 mln teń­geni qol­dady. Ko­mı­tetpen 2022 jyl­ǵa ar­nalǵan res­pýb­lıkalyq bıýd­jetti naq­tylaý kezin­de Qarjy mınıstr­li­gine qosymsha qa­rjy bólý týraly bıýdjettik ótinim en­gi­ziletin bo­lady.

Dosbol Bekmaǵambetovtiń aıtýyn­sha, Sátbaev atyndaǵy sý arnasy ká­siporny qazir «QazSýShar» res­pýb­­­lı­ka­lyq memlekettik kásip­oryn­­­nyń­ bir bólimshesi. Degenmen 50 jyl­dy qu­­ra­ı­tyn uzaq paıdalaný kezeńinde sý arnasy kásipornynda da birqatar másele anyqtalǵan. Biraq qıyndyqtarǵa qaramastan, barlyq paıdalaný merzimi ishinde tutynýshyǵa sý berýdiń buzylýy bolǵan joq, bul sózsiz qurylysshylardyń da, sý paıdalanýshylardyń da eńbegi. Arna ujymynyń kúshimen qazir bar­lyq tehnologııalyq jabdyqtar ju­mys jasaýda. Taǵy bir mańyzdy másele – kadrlardyń turaqtamaýy, sý arna­sy­nyń ereksheligin biletin bilikti ma­mandardyń jappaı ketý qaýpi bar. Qazir kadrlardyń turaqtamaýyn bol­dyrmaý úshin jalaqyny kóterý máse­lesi qarastyrylýda.

Al «Q.Sátbaev atyndaǵy sý arnasy» fılıaly energosyıymdy ká­siporyn, belgilengen qýaty – 355 myń kVA. Fılıal nysandarynyń ortasha jyldyq elektr energııasyn tutynýy saǵatyna 280 mln kVt-ny quraıdy. 2022 jyldan bas­tap jylyna eki sorǵy stansasyn qaıta qurý jáne jańǵyrtý boıynsha jumystardy oryndaý josparlanýda. Bul jobalardy iske asyrý Nur-Sultan qa­lasy men Qaraǵandy-Temirtaý óner­kásiptik aýdandarynyń, Eki­bas­tuz energetıkalyq torabynyń tutynýshylaryn senimdi, úzdiksiz sýmen jabdyqtaýdy qamtamasyz etedi.

Sońǵy jańalyqtar

Almatyda qala qurylysynyń keńesi quryldy

Aımaqtar • Búgin, 17:22

Demalys kúnderi aýa raıy qandaı bolady

Aýa raıy • Búgin, 13:38

Reseıde oq-dári qoımasy órtendi

Oqıǵa • Búgin, 11:50

Búgingi valıýta baǵamy

Qarjy • Búgin, 10:17

Elimizde 9,5 mln adam ekpe saldyrdy

Koronavırýs • Búgin, 09:49

COVID-19: Elimizde 1338 adam emdelip shyqty

Koronavırýs • Búgin, 09:08

Uqsas jańalyqtar